Hlavní hrdina, Ringil, by byl celkem klasická fantasy postava - drsnej válečnej hrdina, skvělej bojovník s mečem jakej nikdo jinej nemá (a meč má samozřejmě i jméno) - až na to, že je gay a v podstatě jeho každý druhý slovo je fuck. Což ostatně platí i pro ostatní postavy, je jedno jestli to je voják, císař nebo náboženská fanatička, jestli je dotyčnýmu 15 nebo 2000. (A narazit se dá i na takový perly jako “Syphilitic son of an uncleansed, camel-fucking CUNT!”) Pro jeho preference, vyjadřování a chování nemají Ringila doma moc rádi, takže žije sám a živí se vyprávěním historek z války.
Další dvě hlavní postavy jdou Egar a Archeth, ale příběh každýho z týhle trojky je vyprávěný zvlášť a víceméně pravidelně se po kapitolách střídají. Jsou to starý kamarádi z války, ale každý teď žijou na jiným konci země. (To je možná jediná věc, která mě na Steel Remains štvala - člověk ví, že se jejich dějový linie nějak spojej, ale protože se to stalo až ke konci, celou dobu jsem na to tak nějak čekala, což mě trochu rozptylovalo.)
egar |
("...You’ve sired no honorable heirs, nor given any good example for our young men to follow except to escape their obligations and go adventuring in the south. Oh yeah, and to fuck whatever piece of cheap milkmaid arse they can get the leggings down on.” “Jealous much, Ergund?”)
Naštěstí se objeví další z Dwellers, kterej ale vážně chce, aby Egar přežil, takže mu pomůže pobít útočníky a potom ho za pomoci magie pošle pár set mil dál do bažinovýho kraje.
Archeth naopak žije na jihu, ve městě Yhelteth, hlavním městě Říše, a pracuje pro císaře Jhirala. A rozhovory těchhle dvou jsou naprosto delightful.
(The look in Jhiral’s eyes hardened. “Don’t fucking humor me, woman. You really think I’d have put up with your drug-soaked insubordination and superior airs this long if I didn’t value you for something other than sycophancy? Revelation knows, I get enough of that from the rest of the court. You, Archeth, I trust to tell me the truth, even if it upsets me. So get on with it. Upset me, if that’s what you’re planning to do.)
Většina lidí si není jistá jestli se jí bojí nebo ji prostě nemají rádi, protože Archeth je z lidu Kiriath, obávané to rasy. Teda napůl. Proto ji nevzali s sebou, když všichni odjeli. Ach, a má radši holky, což taky moc nepomáhá. A je černá, takže každej ji hned pozná. Archeth je vyslaná vyšetřit co se stalo v jednom zničeném přístavu a tam zjistí, že se tam stalo něco dost divnýho. Začne mít podezření, že by v tom mohly být zapletený dwenda.
dwenda |
V rámci vyšetřování si Archeth vzala domů na výslech jednu seveřanku, což se zase nelíbilo zástupcům místního náboženství. (Revelation, one true God...) Když si chtěli kacířskou seveřanku odvést, Archeth to trochu nezvládla a pozabíjela je. No a poněvadž císař pro ni má trochu slabost a nechce ji vydat církevní spravedlnosti, musí se Archeth někam na čas uklidit a proč ne do bažin, když tam je největší šance zjistit něco o dwenda.
Ringila zatím z jeho klidný existence zaplněný povětšinou mladými chlapci ze stájí vyruší jeho matka, která za ním přijela proto, aby mu sdělila, že musí jet a zachránit sestřenici, kterou prodali do otroctví. No jo, v Ringilově rodným městě Trelayne (součást Ligy, ne Říše) je teď od poslední války otroctví velkej - a legální - kšeft. Tak Ringil že teda jo, cti matku svou, zvlášť když ti jinak nedá pokoj, že. Pustí se do vyšetřování, a to nejprve podle zásady, že u starejch kamarádů v posteli toho člověk zjistí nejvíc. (A zároveň stihne urazit pár místních pohlavárů a domluvit si duel.)
(At the sound of their father’s voice, both brothers stopped, arm’s reach apart in the center of the lounge, gazes locked. Ringil watched his brother’s furious face, distantly aware that there was nothing in his own expression to match, nothing there at all but a faint smile and the blank promise of violence.)
ringil |
Z nejprve celkem nejasných důvodů tahá Seethlaw Ringila s sebou, zatímco cestuje na sraz s ostatníma dwendama do bažinovýho kraje a postupně se od nich Ringil dozví i plán: Seethlaw se už pár let domlouvá s pohlavárama z Trelayne a plánujou zaútočit na bažinovej kraj a tím vyvolat novou válku s Říší. Po pár letech válčení a vzájemnýho vraždění pak bude pro dwendy celkem snadný lidi porazit. (Jejich motivace se dá pochopit, přeci jenom oni tam byli první...) Ukázalo se, že sestřenku maj dwendy, protože je nějakej jejich vzdálenej prapotomek a tudíž vhodná k obětování. Ringil původně ze známosti Seethlawa ukecal, aby mu sestřenku vrátil, ale teď když zná Ringil jejich plány, všechno se trochu komplikuje. Naštěstí v hospodě narazej na Egara (konečně!) a tak se jim podaří utéct. A jak tak utíkaj, narazej na... Archeth! (Konečně podruhý!)
Když si navzájem povyprávěj svoje příběhy, rozhodnou se, že musej dwendy zastavit tady a teď. (Ono je dwend zatim relativně málo...)
Následuje epic fight, ve kterým mimo jiné Ringil musí zabít i Seethlawa.
(The dwenda reached up, let go his useless sword, and tugged at the helmet. Ringil, in sudden, numb suspension, let him do it. The helmet came off, gave him Seethlaw’s beautiful dwenda face for the last time, contorted with pain and rage. He glared up at Ringil. His teeth gritted. “What,” he spat, in panting Naomic, “have you done? Gil, we—we had—” Ringil stared bleakly down at him. “I’ve had better than you drunk in a Yhelteth back alley,” he said coldly, and chopped Seethlaw’s head and face open with the Ravensfriend.)
Když je po boji, Archeth s Egarem se oba vydají zpátky do Yheltethu a Ringil odváží sestřenku zpátky do Trelayne. A když už je tam, staví se u jednoho z těch starejch kamarádů, od kterýho předtím získával informace. Protože teď mu to všechno došlo, že právě kamarád na Ringila poslal dwendu, aby neohrožoval obchody a dohody. (Akorát to, že si ho dwenda nechá asi nebylo v plánu... myslim.) Takže ho Ringil zabije... A při pohledu do zrcadla pak je vidět, že část Ringila v tom boji s dwendama umřela... (to jsem nevymyslela já, to tam je...) a začínají kolem něj poblikávat modrý jiskřičky a Ringil si vzpomene, co mu předpověděla nějaká věštkyně - že a dark lord will rise...
Souhlasím, že se v týhle knížce najdou horší věci než grafický sexuální scény, třeba popis toho, jak v Trelayne trestaj homosexuály je vážně...bez toho bych se klidně obešla. Ale celkově to je skvělá knížka, všechen ten jejich cynismus jsem si vážně užila. Rozhodně je to intenzivní, když už nic jinýho. A musím uznat, že Morgan je dobrej v popisu bojových scén. (Kterých je tam hodně.)
(He strode heavily up behind Eril’s opponent, swung tiredly at the man’s sword arm, and stopped the fight. The man screamed, dropped his weapon, and spun about, mouth gaping wide in shock and betrayal. Then Eril stepped in like a dance partner, hooked him with one arm, and buried his long knife upward under the sternum. The man gagged and thrashed and Eril hugged him close, twisting and gouging with the knife, finishing it.)
Podle všeho to má být trilogie, takže se teď budu těšit až vyjde druhý díl, The Dark Commands.
Mimochodem, všechny tyhle obrázky kromě toho obalu úplně na začátku jsou od Vincenta Chonga a jenom při prohlížení jeho galerie jsem se zasekla asi na půl hodiny...
Žádné komentáře:
Okomentovat