Margaret Atwood - The Blind Assassin (Slepý vrah)

     Slepý vrah je po The Handmaid's Tale už druhá knížka od Margaret Atwood kterou jsem četla a pravděpodobně ne poslední, protože je to skvělá spisovatelka. Knížka je to vážně dobrá, (a tlustá! asi jako všechno, co píše) přesto jsem po jejím přečtení tak trochu znechucená, protože mi její druhá polovina úplně zničila moje představy o tom, co se tam děje a ke konci už jsem byla na všechny hlavní postavy vážně naštvaná. Čímž chci taky tak trochu říct Spoiler alert!, což sice asi platí o všem co tu píšu, ale tentokrát o to víc, že o to postupný odhalování tam právě jde. Enter at your own risk.

(Povšimněte si zde uprostřed, milí návštěvníci, nálepky Vítěz ceny Booker Prize 2000. Tohle má úroveň. Experts approve.)

      V téhle knížce se střídá několik různých příběhů a způsobů vyprávění, a všechny jsou nakonec ten samej příběh. (how very not postmodern!)
      Iris Griffen dožívá ve svém domku a vypráví (tedy sepisuje) příběh svého života a přeskakuje u toho od popisu minulosti k popisu svého současného osamělého života, kdy je ráda když dojde do místní kavárny a zpátky.
      Irisino vyprávění se střídá s úryvky z románu Blind Assassin (ano, kniha v knize), který napsala její mladší sestra Laura a který způsobil docela pozdvižení. Vypráví o dívce z bohaté rodiny, která se tajně schází s mužem, který nejen že je pod její společenskou úroveň, ale navíc je hledaný pro (na něj hozený) zločin. Tento muž se živí psaním pulp scifi povídek do pochybných časopisů a jeden příběh si vymýšlí i pro svou milenku a vypráví jí kousek při každém setkání. Právě to je příběh o slepém vrahovi. (Na planetě Zycron. Pěkná povídka, ale tu tu vyprávět nebudu. I tak je to dost dlouý a komplikovaný.)
      A to všechno je občas proložený úryvkama z novin, což celýmu příběhu dodává další perspektivu. Jsou to většinou úryvky ze "společenské rubriky", čili klepy o bohatých a slavných té doby, hlavně popis toho co měla která dáma na sobě. (Přeci jenom jsou to 30. - 40. léta.)

       Iris a Laura se narodily do (relativně) bohatý rodiny, old money, ne zbohatlíci, v malým kanadským městě. Jejich rodina vydělala na výrobě knoflíků a teď už vlastní několik továren a zaměstnává většinu města. Jak se u takové rodiny čekává, holky jsou vychovávaný aby z nich byly mladý dámy, soukromá výuka a podobně. Přesto ne tak úplně, protože jejich matka celkem záhy umře a továrny začnou mít problémy (hospodářská krize je hajzl) a táta začne pít...
   
      Kniha začíná tím, že Laura spáchá sebevraždu. Zbytek je pak odhalování toho, co se vlastně stalo.
      Iris vypráví o jejich dětství, kdy se o ně starala převážně hospodyně. Mladší sestra byla vždycky trochu výstřední, brala věci doslova, psala pastelkama, ptala se na divný otázky. Měla potřebu pomáhat chudým a vůbec v životě něco dělat. A Iris se ji vždycky snažila tak trochu korigovat.
      Na výročním pikniku se jednou obě sestry (v té době jim bylo asi tak 13 & 16) seznámí s Alexem Thomasem, mužem, který  naprosto uchvátí Lauru. A když se o něco později věci zvrhnou a dojde až na vypálení továrny, obviní z toho právě Alexe a proto ho Laura s Iris skoro šest měsíců schovávají na půdě.
       Nakonec věci dojdou až tak daleko, že jediný způsob jak rodinu zachránit před bankrotem je, když se Iris vdá za Richarda Griffena (new money, tfuj), který byl pravděpodobně dost zodpovědný za zničení rodinného podniku in the first place. Iris s tím souhlasí, což je něco, co Laura nedokáže pochopit. Podle ní je třeba se vzepřít a pak se protloukat jak se dá.

     A tady se věci mění, sesterské vztahy se rozpadají a ukazuje se, co je vastně kdo zač.
     Zatímco jsou Iris a Richard na svatební cestě, jejich (Lauřin a Irisin, smozřejmě) otec  zemře (s flaškou u ruky), takže nezletilá Laura musí bydlet u nich. Hned ze začátku ale dělá problémy, utíká z domova a znepříjemňuje jim život naprostou laxností  a ignorací všech pokusů o její vzdělání. A po celou tu dobu se Iris čím dál tím víc uzavírá ve svém postoji nevzdorování a nicnedělání a zaobírá se tím, jaké má špatné manželství. A to jsem si o ní myslela, že má nějaký charakter.
      Iris otěhotní a krátce potom se dozví, že Lauru museli zavřít na "kliniku" protože trpí přeludy a myslí si, že je taky těhotná. A Iris se celkem snadno nechá přesvědčit, že za ní nesmí jet ani s ní mluvit.
      And now for the twist. Když Iris porodí, je zřejmé (zřejmé čtenáři, ne ostatním postavám) to, co se dalo už nějakou chvíli podezírat. Dítě nemá se svým manželem, ale s Alexem, se kterým se už nějakou dobu schází. Blind Assassin nenapsala Laura, ale Iris. Lauře se z kliniky podaří lstí dostat a když se tajně sejde se sestrou, vypráví jí, co se jí vlastně stalo. Opravdu byla těhotná, a to s Richardem, který ji k sexu donutil vydíráním. Vyhrožoval, že ví, kde je Alex a nechá ho zavřít. A chudák Laura (která nebyla jenom výstřední a nepochopená, ale vážně trochu labilní a dětinská) tomu věřila, protože Alex byl její zářný hrdina, platonická láska. A místo nějaké podpory se v tu chvíli Lauře od sestry dostane chladnokrevného oznámení že tím nikoho nezachránila, že Iris s Alexem celou tu dobu spala a že odjel do války a už před šesti měsíci ho zabili. Den nato sjede Laura s autem z mostu.

      Až tehdy se Iris sebere a i s dcerou Richarda opustí. Vydá pod sestřiným jménem Blind Asassin a z Laury se tak pomrtně stane jakýsi idol. Knížka vyvolá skandál, začne se rozebírat Lauřin život a přijde se i na "kliniku", kde mimo jiné prováděli tajně potraty a její spojení s Richardem. To mu zničí kariéru a rozhovor s Iris, kdy mu oznámí, že celou tu dobu co znásilňoval její sestru spala Laura s někým jiným, ho dorazí. Najdou ho mrtvýho s Blind Assassin u ruky. (Samozřejmě se to ututlalo, příčina smrti není jasná.)
      Richardově pomstychtivé sestře Winifred se pak podaří vyfotit Iris s nějakým mužem, což stačí k tomu, aby jí vzala dceru Aimee. Od té doby se už Iris s dcerou moc nevídá, protože Aimee si přečetla Blind Assassin a došla k závěru, že její pravá matka byla Laura a že ji zabili a že celou tu rodinu nesnáší. Celkem brzo se pak Aimee upila k smrti (no, spadla ze schodů, ale...) a i o její dceru se pak starala Winifred.

      A teď, Iris Griffen, 83 let, o kterou se stará dcera jejich bývalé hospodyně, před smrtí píše tohle všechno  a doufá, že si to její vnučka Sabrina jednou přečte a pochopí, jak to bylo, že vlastně s rodinou Griffenových není ani nijak příbuzná. Dopíše to a zemře v klidu na verandě. Ulevilo se jí když to všechno napsala? Ulehčila svýmu svědomí? Nejsem si jistá, že jí to přeju.

      And that's it. Snad jedinou kladnou postavou tak zůstal Alex Thomas. Myslim. Člověk celou dobu čeká na nějaký zvrat, že se ta ponurá atmosféra zvedne, a když zvrat přijde, je to ještě horší.