Thomas Hardy – Tess z d’Urbervillů (Tess of the d’Urbervilles)

Tess jsem si v knihovně nevybrala z čistý zvědavosti, ale protože je na seznamu povinný četby. A popravdě asi jen z toho důvodu jsem ji dočetla až do konce… A poněvadž mám tendenci knížky tohohle typu celkem rychle zapomínat, bude to asi chtít trochu obsáhlejší popis děje. No co se dá dělat.

            Tessin příběh se odehrává (a byl napsaný) na konci 19. století, v období ekonomický krize. Člověk může získat docela dobrou představu o co půjde už jen z názvů jednotlivejch částí (phases) knihy: The Maiden, Maiden No More, The Rally, The Consequence, The Woman Pays, The Convert a Fulfilment.

            Jde o mladou venkovskou holku, která je oproti svým rodičům úžasně vzdělaná, protože dochodila asi 6. třídu. Její otec, John Durbeyfield, náhodou zjistí, že je potomek slavný a bohatý (kdysi, alas) rodiny d’Urbervillů a že nedaleko žijou jejich bohatší příbuzný. Netuší, že jsou to jenom zbohatlíci, co se tam přistěhovali a vzali si vážený jméno, aby vypadali jako šlechta. Poněvadž Tess je z devíti dětí nejstarší, pošlou ji, aby příbuzným oznámila, že jsou příbuzný, a nejlíp z nich při tý příležitosti dostala nějaký peníze. Holka má tu smůlu, že Alec d’Urberville je mírně řečeno sukničkář a Tess máma neinformovala o tom, jak to chodí. Alec Tess pozve, aby u nich pracovala a po pár měsících ji chudinku nicnetušící svede a… no, Maiden No More.

            Tess uteče zpátky domů, v tichosti porodí, dítě umře a ona stráví asi rok zavřená doma a snaží se nějak dostat přes to, že její život je zničenej. Protože teď už si ji samozřejmě nikdo nevezme, když je poskvrněná. Nakonec už to tam nevydrží a odejde pryč, pracovat někam, kde ji nikdo nezná. Na novým místě je jako dojička šťastná a navíc, taková náhoda, zrovna na té farmě je farářův syn Angel Clare, vzdělaný a vážený to mladík, který nesdílí otcovy náboženské názory a tak studuje na statkáře. Všechny holky z farmy se do Angela zamilujou, včetně Tess, a Angel se zase nečekaně zamiluje do Tess. Zajímavá věc – až na tu mírnou neinformovanost v jistejch životních oblastech byla až sem Tess vždycky popisovaná jako krásnější a chytřejší než všechny ostatní děvečky, nějak přemýšlivější, asi že je z toho šlechtickýho rodu. Ale jakmile potká Angela, je z ní hloupoučká holka, která přejímá jeho názory a nedokáže nic vymyslet sama. Proboha, musel za ni otvírat dopisy, protože se bála rozlomit pečeť…!

            No, krátce, ač srdnatě, se snaží seč může odmítat jeho nabídky k sňatku, ale nakonec souhlasí. Máma jí dobře radí ať mu o svý minulosti nic neříká, ona mu to ale stejně vykecá pár hodin po svatbě, protože tou dobou už je přesvědčená, že Angel je bůh a nikdy ji nepřestane milovat. Angela to poněkud vytočí, podle běžnejch tehdejších názorů tělesná čistota tak nějak koresponduje s morální, a Tess už je compromised. A navíc mu kecala. Takže Angel ji okamžitě opustí a odjede farmařit do Brazílie. Tess se zkusí vrátit domů, ale tam teď na ni koukaj ještě hůř než předtím (opuštěná manželem, ou máj!) a tak znovu odejde, tentokrát pracovat na jednu úděsnou farmu, jedinou kde je místo.

            Co čert nechtěl, potká tam napravenýho Aleca, kterej když ji uvidí, zjistí, že zas tak napravenej není a že ji vlastně pořád miluje a nabídne jí, že si ji vezme. Tess ho nejprv odpálkuje, ale když už je to asi rok a půl a Agel furt nikde, uvěří, že už se pro ni nevrátí a odejde s Alecem jako jeho milenka. Protože je vlastně její jediný pravý manžel „podle zákonů Přírody“. A protože finančně zabezpečil zbytek její rodiny, která byla zrovna případně v nouzi.

            Mezitím pokrokovýmu Angelovi dojde, že Tess za to, co se jí stalo zas až tak nemůže a je to pořád ta samá, do který se zamiloval, a vrátí se pro ni. Tess ho nejprv pošle pryč, ale pak už jí z toho všeho nejspíš trochu hrábne a Aleca zavraždí. S Angelem se pak šťastně asi týden skrývají, ale pak Tess zavřou za vraždu a podle očekávání popraví.

            Věrný Angel pak v poslední scéně tak, jak si to Tess přála, odchází s její sestrou… tou která má všechny její dobré vlastnosti bez jejích chyb.

            Je na svoji dobu odvážný a chvályhodný, že se Hardy snaží trochu poukázat na nespravedlivý postavení žen, ale trochu mě štvalo, jak byla Tess střídavě popisovaná jako chytrá a úplně blbá.

            Čtivosti tohohle románu taky zrovna nenapomáhaíj sáhodlouhý popisy krajiny a různých druhů práce na farmě. Zato bylo občas dost vtipný luštit zastaralý anglický slova a zastaralej dialekt nevzdělanejch vesničanů. (Vtipný slova jako heretofore nebo thither, anebo než mi došlo že mid a o’t mají být might a of it…)

Celkově mě tahle knížka soustavně nudila a rozčilovala v jednom. Sice chápu, že je to konec devatenáctýho století a vůbec… Ale třeba scénka, kde Alec Tess prosí aby jí směl dát pusu na tvář a ona se z toho rozbrečí zoufalstvím, mě vážně rozbíjí…