Neil Gaiman - Sandman: Báje a odlesky (The Sandman: Fables and Reflections)

Váhala jsem, jestli se tu mám o Sandmanovi vůbec zmiňovat, když je to komiks a navíc už šestej díl, a vůbec. (Což vedlo i k hluboké úvaze o tom, co ještě je četba zařaditelná do book logu a co už ne - a k poněkud nestabilnímu rozhodnutí, že ta čára bude asi někde mezi dobrým komiksem na jedný straně a Brakem, neboli sešitkama z trafiky z edice Žena v ohrožení nebo John Sinclair, společně s fanfiction, jakkoliv delší než leckterá knížka, na straně druhý, protože přeci jenom o některých věcech asi radši nemluvit. To byla sakra dlouhá věta.)
Došla jsem tedy k závěru, že o dokonalost Sandmanovy rodinky by neměl být ochuzen nikdo. Tady jsou:

Takže rychlej recap: Sandman, neboli Sen, znám také pod spoustou dalších skvěle epických jmen, je jeden ze sedmi sourozenců, the Endless. Endless nejsou bohové, ale něco jaksi úplně nad a mimo. Byli tu první a zaniknou až s posledním člověkem, do tý doby musí dělat svoji práci. Od nejstaršího jsou to Destiny, Death, Dream, Destruction, dvojčata Despair a Desire, a Delirium. (10 bodů pro toho, kdo správně přiřadí jména k obrázku:D) A trvalo mi asi celý dva díly, než jsem si všimla jejich pěkně sladěnejch iniciál. Na moji obhajobu - nestává se moc často, že by se jich sešlo víc než 2-3 najednou, a v češtině to tak nějak nefunguje.

Podle jmen už je asi jasný, že každej má na starosti něco. A protože je to vlastně dost intelektuálskej komiks, zajímavý je už i to, jak kdo z nich vypadá nebo mluví. Jako třeba že Smrt je pěkná, vtipná mladá holka. Prostě je to všechno děsně symbolický a alegorický a plný mytologickejch odkazů a fatalistickejch hlášek. Jo, a je to děsně skvělý, říkala jsem?  A nejlepší je samozřejmě Morfeus, vysokej, vyhublej, tmavej chlápek, kterej se na to, že je to hlavní postava, objevuje poměrně sporadicky a moc toho nenamluví. To je on tam vpravo.

O jejich bezvadně dysfunkční rodince bych mohla vykládat dlouho, ale.. seznamte se sami.

Když jsem říkala šestej díl, myslela jsem šestou knížku - ta sama je vlastně sebraných několik sešitů původního komiksu. To jen aby bylo jasno. Někdy na sebe příběhy v jedný knížce navazujou a tvořej nějakej story arc, jindy jsou to příběhy na sobě naprosto nezávislý, z různejch míst a časů.
Tenhle konkrétní díl je z tý druhý kategorie. Obsahuje příběhy:
Fear of Falling: takovej úvodní příběh o autorovi, kterej má strach z pádu - jak fyzickýho, tak metaforickýho, tedy neúspěchu. Pomůže mu, když si uvědomí, že je i třetí možnost než jen spadnout-nespadnout.
Three Septembers and a January: příběh o chlápkovi, kterej se prohlásil císařem USA. Pravdivej, ale až tady se člověk dozví, že šlo vlastně o sázku mezi Snem a Zoufalstvím s Deliriem. Kdo by jste řekli, že vyhrál:)
Thermidor: tenhle příběh se odehrává v období francouzský revoluce a Sandman v něm (podle mě celkem překvapivě) zachraňuje (nebo k tomu aspoň dává pokyn, to se počítá) svýho syna (nebo aspoň jeho hlavu teda) z Robespierrových spárů.
The Hunt: Napůl vlkodlačí story, napůl ruská pohádka. Mladý holce v Americe děda vypráví příběh o tom, jak to bylo za starých časů ve starý zemi a o tom, jestli je vždycky dobrý aby se sny proměnily v realitu. No, možná časů ne tak starých..
August: Příběh o císaři Augustovi. Na jeden den se převleče za žebráka, protože tak může přemýšlet aniž by ho bohové slyšeli. A to by bylo nežádoucí, protože bohem je teď i prastrejda Julius. Augustus zjistil, že pro Řím existují dvě možné budoucnosti - buď zanikne za pár set let, nebo nakonec ovládne celý svět a vydrží tisíce let. A Augustus má tu moc vybrat co to bude.
Soft Places: Tady se potkává Marco Polo, G.K. Chesterton, Fiddler's Green a Sandman - v jednom ze soft places, tedy míst na hranici Snění, kde se všechno tak nějak prolíná. Rady na téma Jak neumřít v poušti.
Orpheus: Asi nejdůležitější příběh, v tom smyslu, že nějak zapadá do celkovýho příběhu o Sandmanovi. V podstatě převyprávění mýtu o Orfeovi, ale se zákulisníma podrobnostma, vzhledem k tomu že jeho rodiče jsou Calliope a Sen (jo, lidi si ho často pletou s Apollem). Typickej Morfeus: jeho syn odmítl poslechnout jeho radu, a dopadl jak dopadl. Takže na konci Sen s klidem odkráčí od hlavy svýho syna ležící na pláži a prosící svýho otce o pomoc.
The Parliament of Rooks: Příběh o vyprávění příběhů. Kain, Ábel, Eva, a Sandmanův havran Matthew každý vyprávějí něco: O tom, že Adam měl vlastně tři ženy, jaktože žijou Kain s Ábelem ve Snění a co je to parliament of rooks (tohle označení fakt existuje).
Ramadan: Poslední příběj je o Bagdádu a Harun al-Rashidovi a tom, proč Bagdád vypadá jak vypadá, a nevypadá jako to úžasný město z pohádek. Vypadalo tak - dřív. Harun al-Rashid ale udělal s Morfeem dohodu, řekl, že mu město dá, když zařídí, aby zůstalo takhle úžasný a na vrcholu slávy pořád. Sen souhlasil a Harun al-Rashid se pak probral v mnohem rozpadlejší a z dnešního pohledu normálnější verzi Bagdádu. Klasická pointa: Ten úžasný Bagdád teď je ve Snění a sny a mýty o něm přetrvávají.

Mám pocit, že bych měla ještě napsat něco na konec. Hm...nějakej pěknej citát will do.

"Never trust the storyteller. Only trust the story. "



PS: Sandman je dokonce na mým To Do Before I Die wishlistu. Jednou si musím koupit všechny sebraný příběhy o Snění. Až na to budu mít. (Absolute Sandman ve čtyřech volumes, každej 100 USD.)