Steph Swainston - Novodobý svět (Modern World)

      Jakožto taktní lidé budeme teď ignorovat skutečnost, že tohle je můj první post po ani nevím jak dlouhý době a půjdem rovnou k věci, ano? Dík.
      Po víc než roce tedy třetí díl série Hradební Mýty! Ačkoliv podle medailonku na konci knihy to vypadá, že se chystají nějaký prequely, takže není všemu Hmyzu konec.
      Kvůli týhle knížce budu asi muset vrátit odznak klubu sofistikovaných čtenářů, protože se ukázalo, že vzhledem k tomu, že třetí díl byl zábavný, druhý díl mě opravdu nebavil jen proto, že mě neskutečně štvala jedna z hlavních postava ne kvůli upadajícímu standardu. Jasný, známkou dobře napsaný knížky je, když v nás dovede vyvolat tak intenzivní emoce k fiktivní postavě, bla bla bla, pravda ale prostě je, že přes všechny kvality autorčina stylu mi to znechutila jen ta pitomá Námořnice Ata. Dosti však osobních výlevů.
      Asi není nutný popisovat hlavní postavy nebo o jakej svět se jedná, protože jestli nekoho zajímá 3. díl, pravděpodobně ho už zajímaly i první dva a je v obraze. Takže. Novodobý svět se odehrává asi o pět let později a po tom, co se v prvním díle řešil Hmyz a Jantova Závislost a ve druhým Ostrov Tris a Intriky Ohledně Nesmrtelnosti, se třetí díl zabývá hlavně Hmyzem a Kyan, dcerou Bleska Raroha. Tentokrát jde o to, že Architektka Kruhu vymyslela báječnej plán jak dobýt zpátky území okupovaný Hmyzem. (Už jenom z použití slova báječnej je všem jasný, že to bude epic fail, co?) Ten nemá rád vodu, takže postavila obří přehradu, která Hmyz vytlačila o kus dál a zažene je ještě dálejš až ji na ně Architektka vyleje.
      Bohužel se ukázalo, že Hmyz má námitky jenom proti tekoucí vodě, případně slaný vodě. Když se jim nabídlo takový krásný jezero, přihasil si to novej super lítající Hmyz, ve vzduchu se spářil a nakladl do vody miliony vajíček. (A taky do tý vody naházel spoustu nahnilejch mrtvol jako sváču...) Jupí.
      Vývoj událostí vyvolal všeobecnou paniku, kterou ještě podpořilo to, že sám Císař povolal všechny vojska země a vyjel v jejich čele na frontu. Přičemž se říká, že Císař Hrad opustí buď až se vrátí Bůh, nebo až nastane konec světa. (Později se ukázalo, že pravděpodobně kecaj jak dotyčné pověsti, tak sám Císař.) Plán přehradu co nejrychleji vypustit zněl docela rozumně, ale samozřejmě ho překazily Hmyzí larvy, který se v hojném počtu právě včas vyrojily z jezera a zdecimovaly vojsko. Nakonec se Architektce podařilo přehradu zbořit, ale sama se u toho musela obětovat. Kromě ní umřeli v bojích i další čtyři Nesmrtelní. (Pokaždý, když čtu větu Kruh se roztrhl, je to stejně špatný.) Čili okamžitá Hmyzí hrozba zažehnána, ale vzhledem k počtu mrtvých bych řekla, že Říše už toho má tak akorát dost.
      Druhá část příběhu se týká Kyan, která se objevila už v minulém díle. Od tý doby ovšem už trochu vyrostla a sedmnáctiletou lehce rozmazlenou slečnu teď přestal bavit komfort, ve kterým ji tatínek vychovává. To se rozhodla řešit tak, že uteče do toho nejšpinavějšího města v zemi, kde si nabrnkne pár vojáků a bude chlastat a fetovat. Logika.
      Jant ji letí na Bleskovu žádost hledat a přiletí právě včas, aby ji našel předávkovanou. Podaří se mu ji ještě oživit, i když kvůli tomu musí do Přesunu (Ne za pomoci drog, donese ho tam ženská složená z červů, co jste si mysleli, Jant je čistej!) a potom sbalí zbytek drogy co ležel vedle Kyan. (Přece jste nevěřili, že by odolal? Ačkoliv si to teď začal místo píchání mixovat do pití.) Pošle ji pak za tátou k přehradě, protože tou dobou ještě nikdo netuší, co se tam stane. Když potom všechen ten zmatek začne, Kyan se chová jako kráva a dokonce Vyzve Bleska na souboj o jeho místo v Kruhu. Císař Výzvu odloží na dobu po skončení boje a poněvadž mají Kyan už všichni plný zuby, po zbytek doby je zamčená v jedný z věží a akorát Jant jí tam nosí dopisy. (A ve slabý chvilce už z těch tajnejch schůzek málem i něco bylo, ale lámající se přehrada a všeobecná potopa to překazily. Ale to všechno ještě přijde, pamatujte na má slova. Ne že by Jant někdy opustil svoji manželku, to ne. No nic.)
      Jako vyvrcholení všeho co se dělo v jeho soukromým životě (ta blbka Vlaštovka, Rytmus by věděl jak na ni), s Císařem, s dcerou a světem vůbec, si Blesk nakonec uvědomil, že už po nesmrtelnosti netouží a při Výzvě, kterou všichni považovali za formalitu (přece jenom je Blesk nejlepší už 1400 let a Kyan je 17), naschvál prohrál. Kdoví jestli se Kyan v Kruhu vůbec udrží nebo jestli ji hned někdo zase porazí, ale rozhodně to změní vztahy s tátou.
       Další díly se sice mají odehrávat dějově dřív, ale doufám že potom zas budou nějaký v týhle linii, protože s každým dílem se Císař ukazuje o trochu víc jako Oh Wait Vlastně Celkem Bad Guy a já se těšim na okamžik, kdy nastolí všeobacnej evil teror...

Steph Swainston – Čas jako dar (No Present Like Time)

      Čas jako dar je druhý díl trilogie o Čtyřzemí a Jantovi. První díl skončil zahnáním Hmyzu a Jantovým předsevzetím přestat s drogami.

      Ve druhém díle se mladíčkovi Střízlíkovi (tak se vážně jmenuje) podaří porazit současnýho Šermíře a získat tak jeho místo v Kruhu. To celkem pochopitelně původního Šermíře, Gia, moc netěší a z představy, že z něj teď zase bude obyčejnej smrtelník, mu lehce hrábne.
      Mezitím se do Čtyřzemí ze svý námořní výpravy vrací Námořnice Mlha Ata Dei (ta *****, která využila svoji dceru a spálila všechny přístavy a zabila svýho manžela, aby se dostala do Kruhu) a Střízlík, Blesk a Jant dostanou děsně tajnej rozkaz, aby se s Atou okamžitě vydali na další cestu, protože objevila ostrov, o kterým doteď nikdo nic nevěděl a je nutno s ním navázat přátelské vztahy a připojit ho k říši. Ne snad kvůli nějakejm dobyvačnejm choutkám, ale protože Císař byl Bohem pověřenej, aby chránil úplně všechny, že jo.
      Jant už je tou dobou v dost blbý náladě, protože ho podvádí žena s Tornádem, silákem Kruhu, takže oznámení, že se má vydat na moře, ze kterýho má panickou hrůzu, mu moc nepomůže. S vyhlídkou na šest měsíců (tři tam, tři zpátky) cesty po moři to vzdá, a asi po pěti letech si zase koupí drogu a nehorázně se sjede. Vítej zpátky v Přesunu and all that.
      Když na ostrov – Tris – dorazej, neudělaj zrovna moc dobrej dojem. Jediný, co můžou trisáncům nabídnout, jsou zbraně, protože zlata tam je tolik, že z něj dělaj i nočníky. Jejich ekonomika je všeobecně dost utopická, ale do detailů bych nezacházela. Aby je Ata přesvědčila, že potřebujou ochranu Kruhu, přivezla s sebou chytře jeden Hmyz, na kterej trisánci už nevěřej. Samozřejmě utekl a povraždil spoustu lidí a trisánci delegaci ze Čtyřzemí vypoklonkovali s dodatkem A už se nevracejte.
      Po návratu domů tahle skupinka zjistila, že ve Čtyřzemí zatím Gio vyvolal pomalu občanskou válku, poštval lidi proti Nesmrtelným, a že lidi si dovolili dokonce až tak moc, že útočej na samotnej Hrad, sídlo Císaře. Naštěstí se ukáže, že ne úplně všechny části země jsou do rebelie až tak žhavý a Eszajové budou moct povstání celkem snadno zarazit. V tu chvíli Gio prohlásí, že toho se přece účastnit ani nemusej a že odjede na Tris. O kterým neměl ani vědět. Gio každopádně naloží dvě lodě plný nespokojenců a odpluje směr ostrovní ráj. Na to Císař zareaguje tak, že pošle Atu, Šermíře, Bleska a Janta za nima, aby je dohonili a zbavili se jich.
      Jantovi se ovšem při první návštěvě Trisu podařilo šlohnout tam z knihovny učebnici dějepisu a s pomocí informací, který tam vyčetl – že na Trisu se usadili lidi, kterejm se nelíbilo, že Císař kdysi začal vládnout nad celou zemí – si dal dohromady, že Císař Giovy rebelie využívá. Zařídil to tak, aby se o ostrově dozvěděl a odplul dřív než Ata, aby tam stihl dorazit a předvést se i se svýma žoldákama v celý svý kráse, načež přijede Ata a zachrání Tris od takových hrubiánů a přesvědčí tím ostrovany, že potřebujou ochranu Kruhu. A Císaři se tak podaří znovu dostat pod svoji kontrolu enklávu, která se mu před dvěma tisíci lety vzepřela.
      Na Trisu nejde tak úplně všechno podle plánu a celý se to vyhrotí v masivní masakr, ve kterým zdivočelý žoldáci roztrhají Atu na kousky a málem umře i Blesk. Naštěstí to zase zachrání Jant a to tím, že si šlehne a ve Vistě Marchan (světě vedle Přesunu) poprosí obří mořský hady, aby přišli zničit Giovu loď a vyděsit všechny ostatní. To zabere a chudáci trisánci, s polovinou města spálenou a povražděnou, teda kapitulujou a souhlasej s připojením k říši.
      Zpátky doma z toho plyne aspoň jedna pozitivní věc. Jant si na Trisu přivlastnil tu spoustu zlata, kterou tam nahamounil Gio a může ji teď použít na opravu Tepnu, panství svojí ženušky, a aspoň na nějakej ten rok si ji tak zas získat pro sebe.
      Jo a slíbil, že přestane s drogama, protože mu Císař řekl, že při příštím předávkování už ho Kruh nebude udržovat naživu.
      Tenhle díl mě nebavil až tolik jako ten první, ale spíš než proto, že by se to o tolik zhoršilo v kvalitě, to je tím, že mě zrovna moc nenadchla zápletka. Po moři tam a zpátky, tam a zpátky, a celou dobu tam otravovala Ata. Ale i přesto to pořád byla zábava. A když už jsem se prokousala dvěma dílama, musím teď přece dočíst i ten třetí, ne?

Steph Swainston - Rok naší války (The Year of Our War)

      Po dlouhý době jsem se zase dostala k New Weird, žánru, kterej jsem si zamilovala jakmile jsem si přečetla první knížku. (Ačkoliv je diskutabilní, jestli to vůbec je žánr a co vlastně obnáší...ale to je vedlejší.) Miluju tyhle knížky o to víc, že se s nima nakladatelství Laser pěkně vytáhlo. Edici New Weird řídí Martin Šust, překládá to Milan Žáček (kdybych nevěděla, že by to k ničemu nebylo, šla bych ho prosit aby mě vzal do učení. Vážně, cokoliv překládá se mi tak skvěle čte...) a ke každý z nich Laser používá/speciálně si objednává na obálku obraz od Edwarda Millera, takže ty knížky většinou i vypadají mnohem líp než originály. Zkrátka jako edice je to lahůdka. Jenom škoda, že nejsou hardcover.

      No, teď asi můžeme pokračovat se samotnou knížkou, shall we?
      Rok naší války se odehrává ve Čtyřzemí (Fourlands), což je podle mapy relativně menší kontinent, co je dál nemám ponětí. Nikdo v tomhle světě nepochybuje o existenci Boha, je fakt, že Bůh existuje, ale na čas odešel a požádal Císaře, aby zatím Čtyřzemí pohlídal. Nutno podotknout, že si dává na čas. Pokud se dobře pamatuju, je to už přes dva tisíce let. (Tisíc sem, tisíc tam...) A Císař svědomitě celou dobu hlídá, protože je nesmrtelnej. A aby se mu líp hlídalo, ustanovil i takzvaný Kruh, což je skupina 50 lidí (a příslušníků dalších ras, samozřejmě) (+ případní manželé/manželky), se kterými se Císař o svoji nesmrtelnost podělil. Měl by to být vždycky ten nejlepší z oboru a podle toho se jim i říká - Námořník, Lučištník, Kovář atd. Přece jenom ale nejsou Nesmrtelní Eszajové tak úplně nesmrtelný - když jsou zranění, Kruh se je snaží udržet při životě, ale někdy se to prostě už nedá a Kruh se na chvíli přeruší.
      Hlídání Čtyřzemí nespočívá ani tak ve vládnutí, různý panství mají svoje různý vládce. Spočívá v ochraně země proti hlavnímu (a pokud vím jedinýmu, když člověk nepočítá občanský války) nepříteli - Hmyzu (Insects). Hmyz jsou hnusný hnusáci s krunýřem, se spoutou nohou a kusadel a o velikosti menšího poníka.
      Jedním z nesmrtelných je Jant. Jeho titul je Posel, protože jako jediný dokáže lítat. Jeho úkol je nosit dopisy a přinášet hlášení Císaři na Hrad. Celá jedna rasa ve Čtyřzemí - Ptakkové - má křídla, ale lítat nedokážou. Jant to umí, protože je příhodně kříženej s jinou rasou, je napůl Rhydan. A naplno feťák. Šlehá si pravidelně takový dávky, že se vlastně pravidelně zabíjí, takže následnej absťák taky stojí za to. Ale díky tomu jako jedinej v celý zemi ví o existenci dalšího světa, Přesunu (Shift), kam se člověk dostane když umře pod vlivem drogy který říkají kočka. Není to žádný záhrobí, prostě jenom další svět a drogy jeden způsob jak se tam dostat. Problém je, že jakmile se tam někdo dostane, už tam musí zůstat nafurt. (Protože je mrtvej, duh.) Čili jenom Jant se může vrátit. A ostatní si myslej, že to jsou prostě drogový halucinace.
     No ale všechno to přece jenom přijde vhod. Když je v boji s Hmyzem, kterej teď mimochodem zaplavuje Čtyřzemí nejhorším způsobem co kdo pamatuje, smrtelně zraněnej král Ptakky Jespák, Jant mu pomůže do Přesunu. Jespák je fakt hustej, takže se mu celkem rychle povede v Přesunu sjednotit všemožný frakce a tak a srdnatě nadále bojuje proti Hmyzu. Ano, Hmyz je i tam. Hrůzné odhalení - Hmyz se rozlejzá po všech světech, co jich je! Díky tomu, když už je celý Čtyřzemí nejzoufalejší, zjistí Jant, že je Jespák až tak hustej, že před ním Hmyz utíká.A poněvadž jsou Hmyzáci bastardi, nepotřebujou ani drogy a  utíkají z Přesunu do Čtyřzemí. Záhada původu Hmyzu vyřešena. Podaří se jim teda vymyslet takovej nějakej plán spolupráce a s vypětím všech sil v epické bitvě naženou Hmyz zpátky do Přesunu, kde na ně už ale má Jespák přichystanou past. Happy end. Až na to, že je celá země zničená, vypálená a povražděná a v Kruhu je o pár lidí míň.

      To je sice hlavní storyline, ale podle mě je to spíš jenom pozadí pro to, o co tam vážně jde. Vztahy a intriky. Jak se lidi staví k Císařově Jediský bandě; lidi, který touží dostat se do Kruhu a získat nesmrtelnost; Nesmrtelný, který musej dokázat, že si svoje místo v Kruhu i nadále zasloužej; hádky a tajemství mezi Nesmrtelnejma, který můžou za staletí dorůst docela epickejch rozměrů a rozdělit Kruh zrovna když je ho potřeba.
      Majetek, jakej můžou Nesmrtelný vlastnit, je omezenej, jinak by teoreticky byli schopný časem ovládnout celou zemi, přesto maj svoje způsoby. Nejodpornější z nich podle mě byla Ata, Námořníkova žena, která měla za tu děsnou spoustu let desítky dětí. A teď má stovky vnoučat a pravnoučat, po celý zemi, na důležitejch pozicích. Se všema zůstává v kontaktu a oni jsou jí věrný až za hrob. Takže když se rozhodne, že takhle už to dál nejde a že chce manžílkovo místo v Kruhu, zavelí a všichni nastoupěj. Celá země je ve válce s Hmyzem, ale ona vypálí všechny přístavy, jenom aby dokázala, že je lepší Námořník (a nevadí jí používat u toho dceru jako návnadu).

      Co mě ze začátku trochu štvalo, byl zmatek ve jménech, protože každej jich má několik a jedna postava je schopná oslovit druhou po každý jiným z nich. Tak třeba hlavní postava se jmenuje Jant Šira, jeho titul je Posel a jméno získané při vstupu do Kruhu je Kometa. Jeho nejlepší kámoš je Lučištník, zvaný Blesk, někdy oslovovaný Mikavod podle jména jeho panství a někdy taky oslovovaný jeho vlastním jménem, který už jsem zapomněla. Takže ze začátku se může celkem snadno zdát, že tam je tak třikrát víc postav než ve skutečnosti s podivnejma vzájemnejma vztahama. Ale tak to se brzo vyjasní.
      Co mi na druhou stranu připadalo fajn je to, že ačkoliv bydlí v hradech a používaj luky, taky třeba nosej džíny a čtou noviny. A Jant je jako vypravěč skvělej, protože se většinou snaží moc se do věcí nemíchat (jakkoliv se mu to nedaří), komentuje děj střízlivě a uznává, že jeho hlavní motivace je sehnat prachy, sehnat drogu, zalízt do postele se svojí roztomilou ženuškou.

      Reakce na tuhle knížku (podle recenzí co jsem četla) byly buď Skvělá inovativní prvotina! nebo Rozpačitý nesoudržný fantasy pokus, takže to asi prostě vážně záleží na tom, jestli to člověku sedne, nebo ne. Na konci se sice Hmyzu zbavili (a vypadá to, že i Jant už končí s kočkou), ale má to být trilogie, tak si půjčím další díl a uvidíme, jestli mě to bude ještě pořád bavit.