Spoiler kam se podíváš!

Tohle je můj čtenářský deník, který vyzrazuje zápletky a nemluví spisovně. Just sayin.

29. 4. 2011

Neil Gaiman & Dave McKean - Vraždy a housle (Violent cases)

      Velmi kraťoučký komiks, co se dá přečíst v tramvaji cestou do školy a zpátky (a vyvolat tak několik pohledů opovržlivých, asi dva - tři zvědavé a jeden vysloveně delighted/approving). Ale je to Neil Gaiman, takže má cenu vůbec říkat, že je to super? (Jak mi zrovna před pár dny pověděl jeden člověk: That man can do no wrong.)
      Vypravěč - chlápek, kterej vypadá nápadně jako Neil Gaiman (a wiki taky tvrdí, že je kreslenej podle Gaimana) vzpomíná na to, jak mu když mu byly asi 4 otec vykloubil ruku a musel k osteopatovi. V Portsmouthu. A tenhle doktor dřív pracoval i pro Al Caponeho. A doktor tomuhle malýmu klukovi začne vyprávět o Alovi a jeho dost speciálních večírcích, který zahrnovaly hlavně lepicí pásku a basebalku. Klasickej Gaiman - vrstvení příběhů, příběh o příběhu. Love it.
orly, neil?

      Doktor pravděpodobně jenom vzpomíná a rekapituluje svůj život a čtyřletý dítě je dobrej posluchač protože to stejně nechápe. Na konci si pro doktora přijdou tři gangsteři. Doktor nezůstal při Alovi, když ho zabásli.
      Ale protože je to z pohledu dítěte, je to všechno promíchaný s dětskou oslavou, kterou dotyčný chlapeček vážně nesnáší. Je tam odpornej tlustej kouzelník a dětský hry, který Gaiman popíše tak, že člověku připadají jako největší odpornost. A všechno je to promíchaný se současností, kdy si Neil Lookalike snaží vybavit jak to všechno bylo a co si za ty roky přimyslel.

      Celý komiks je jenom bílá a černá a modrá a je to chvilkama celkem drsný a taky je to pěkný.

Žádné komentáře:

Okomentovat